Choď na obsah Choď na menu
 


Slovenský štát v rokoch 1939-1945

30. 1. 2009

Slovenský stát

 

(oficiálně Slovenská republika) byl stát na území dnešního Slovenska v letech 1939 - 1945 okleštěný o území obsazené Maďarskem.

Sousedy byla Třetí říše, Protektorát Čechy a Morava, Maďarsko a Polsko (později Generální gouvernement) .

První slovenská republika byla od svého vzniku politickým a vojenským spojencem (či přesněji satelitem) nacistického Německa, v listopadu 1940 přistoupila k Paktu tří.

První slovenskou republiku uznávala v průběhu její existence řada zemí, (především země Osy, jejich spojenecké či satelitní země a neutrální země), například Německo, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Sovětský svaz (až po uzavření sovětsko-německém paktu ze srpna 1939), Vatikán, Švýcarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Španělsko, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie (později Chorvatsko), Mandžusko (loutkový stát vytvořený Japonskem), čínská vláda v Nankingu, francouzská vláda ve Vichy, Kostarika, Ekvádor, Salvador a jiné. Její právní existence byla po skončení druhé světové války retroaktivně anulována vítěznými státy jako důsledek zpětného zrušení platnosti Mnichovské dohody a jejích důsledků.

První slovenská republika byla administrativně rozdělena do šesti žup s centry ve městech Bratislava, Nitra, Trenčín, Banská Bystrica, Ružomberok a Prešov.

Vznik

Hlavní článek: Vznik První slovenské republiky

Slovenský stát vznikl 14. března 1939 na území dnešního Slovenska po předcházejícím Hitlerově rozhovoru (dohodě či pohrůžce, že v případě nesouhlasu Německo přenechá celý slovenský prostor Maďarsku) s Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským dne 13. března 1939 v Berlíně. Před tímto jednáním odmítl nezávislost vyhlásit Karol Sidor.

Zpočátku byl Slovenský stát vznikl bez oblastí, které patřily po první vídeňské arbitráži Maďarsku a také bez drobných území Spiše, která obsadilo Polsko na podzim 1938.

Maďarsko uznalo nový slovenský stát hned druhého dne, ale 23. března 1939 zahájilo na Slovensko útok s cílem dobýt další území. Německo přes Ochrannou smlouvu však Slovensku nepomohlo a po maďarském ultimátu bylo Slovensko donuceno přistoupit na další redukci území ve prospěch Maďarska.

Známky Slovenska, 1939-45

Vztah k Německu

Slovenský stát byl pod značným vlivem nacistického Německa, se kterým byla podepsána Ochranná smlouva (Německo bylo „ochráncem“ Slovenska) a které také získalo právo umísťovat své vojenské jednotky v ochranném pásmu podél hranic s Protektorátem Čechy a Morava.

Slovenské ozbrojené síly se také podílely v září 1939 na napadení Polska, a Slovensko tak získalo zpět území na Spiši, které Polsko několik měsíců předtím obsadilo, a zabralo i další oblasti na Spiši a severní Oravě, které v meziválečných letech náležely Polsku.

Politika

Vládnoucí politickou stranou byla Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS), v jejímž čele byl katolický kněz Jozef Tiso, od 26. října 1939 prezident první Slovenské republiky. Velkou moc však měl premiér Vojtech Tuka, který byl Tisovi proti jeho vůli vnucen Německem. Byl to on, kdo bez vědomí prezidenta vyhlásil válku Sovětskému svazu a kdo prosazoval konečné řešení židovské otázky na Slovensku přes slábnoucí prezidentův odpor. V důsledku sílícího odporu proti Hlinkově straně, jejím gardám a zejména spojenectví s Německem vypuklo na Slovensku dne 29. srpna 1944 Slovenské národní povstání, které však bylo pro své předčasné vyhlášení a minimální koordinaci mezi demokratickým a komunistickým křídlem povstalců relativně rychle rozdrceno Německem. Poté již bylo Slovensko zcela závislé na nacistickém Německu a moc jeho představitelů i v čistě vnitrostátních otázkách závisela čistě na německé libovůli.

Zánik

Slovenská republika zanikla na jaře 1945 postupným osvobozováním Slovenska Rudou armádou spolu s rumunskou armádou a Československým armádním sborem, definitivně pak 4. dubna 1945 dobytím Bratislavy, hlavního města první Slovenské republiky.Jozef Tiso byl popraven.